Průjem

Jako průjem (latinsky diarrhoea nebo diarea) je označován stav, při němž člověk vylučuje více než třikrát denně nezvykle řídkou stolici. Jedná se o velmi nepříjemnou poruchu zažívání, která může být způsobena mnoha různými příčinami a v případě delšího trvání také ohrozit člověka na životě.

Silný, dlouho trvající vodnatý průjem vede totiž k tomu, že se z organismu ztrácí příliš mnoho vody a minerálů, což může rozvrátit přirozenou rovnováhu uvnitř lidského těla neboli homeostázu a vést až ke smrti. Dále omezuje dostatečné přijímání živin, takže pacientovi postiženému silným průjmem hrozí podvýživa.

Průběh a příčiny onemocnění

Průjem nepředstavuje samostatné onemocnění, ale je vždy příznakem nějaké komplexnější poruchy či onemocnění. V základě jej lze rozdělit dle průběhu na:

• akutní průjem – rychlý nástup, krátké trvání, většinou v důsledku nějaké akutní infekce (střevní chřipka, salmonelóza atp.)
• chronický průjem – dlouhotrvající, opakovaně se vracející, způsobený nejčastěji nějakou vrozenou poruchou

Co se týče vlastního průběhu této poruchy zažívání, tak kromě časté stolice řídkého charakteru bývají mezi nejčastějšími příznaky průjmu také křeče v břiše, často i nevolnost či zvracení, celková únava a zvýšená teplota. Delší průjmy jsou provázeny také výraznějším úbytkem na váze.

Příčiny

Vznik průjmu, obzvláště chronického, může být následkem nějaké vrozené poruchy trávicího systému, přecitlivělosti na nějakou složku v potravinách, rakovinového nádoru a tak podobně. Proto je v případě, že průjem trvá delší dobu a jeho průběh se nijak nelepší, nutné vždy navštívit lékaře kvůli určení správné diagnózy. Včasný lékařský zásah vám může zachránit život!

Akutní formu průjmů pak u člověka vyvolávají také nejrůznější paraziti, bakterie a viry, někdy i léky, jiné dráždivé látky a tak podobně. Podle toho, co konkrétně je spouštěčem, lze průjmy dělit dále na průjem:

• infekční (tyfus, salmonelóza, cholera, úplavice atd.)
• postantibiotický (reakce na užívání antibiotik)
• navozený medikamenty (např. projímadla)
• intoxikační (otrava rtutí, arsenem)
• z hormonálních příčin (Addisonova choroba)

Ať už je příčina vzniku průjmu jakákoliv, je nutné bez otálení navštívit lékaře, pokud je průjem doprovázen vysokými horečkami, krvácením z konečníku nebo trvá déle jak týden! U malých dětí zase může dojít velice rychle k dehydrataci, která je ohrozí na životě!

V případě, že potíže nejsou nijak zvlášť závažné, postačí upravit stravu nemocného a ponechat ho v domácím léčení. Průjem totiž může často představovat také jistou formu očistné – sebe léčivé reakce organismu.

Dlouhodobý průjem

Na rozdíl od akutních průjmových onemocnění, která mají sice rychlý nástup, ale také rychle odezní, způsobují časté průjmy v důsledku nějakého vrozeného či získaného onemocnění mnohem větší a pro život člověka také závažnější problémy. Chronický dlouhodobý průjem může být příznakem například:

• ulcerózní kolitidy – ne zcela objasněné zánětlivé onemocnění s vředy ve sliznici tlustého střeva a konečníku
• crohnovy choroby – neobjasněné zánětlivé onemocnění provázené průjmy, které jsou střídány obdobími bez potíží
• celiakie – dědičné zánětlivé onemocnění tenkého střeva, nesnášenlivost lepku ve stravě
• kolorektálního karcinomu – nádor v těle produkuje látky vyvolávající průjem
• onemocnění jater nebo žlučníku – může vyvolat specificky zbarvený, žlutý nebo zelený průjem (toto zabarvení je však někdy způsobeno i některými druhy potravin)
• dráždivého tračníku – porucha v autonomním nervovém systému řídícím činnost střeva způsobující časté řídké vodnaté průjmy
• cukrovky – v důsledku postižení autonomních nervů při diabetické autonomní neuropatii

Literatura

• Petr Pazdiora, Jana Táborská: Průjmová onemocnění vyvolaná rotaviry, Praha 2004
• Karel Lukáš: Průjem – diagnóza a léčba v praxi, Praha 2002
• Karel Lukáš: Idiopatické střevní záněty, Praha 1997